Historie obce

„Myslíce na dni staré, pamětlivi časů už dávno minuvších, ve snaze oživiti starobylé zařízení místních kronik, počínáme psáti tuto knihu.“
Tvrz Dohalice stávala na místě nynější sýpky při říčce Bystřice tam, kde tato takřka v pravém úhlu zahýbá na jih na své pouti klikaté k Nechanicům. V roce 1352 seděl na ní Václav z Dohalic. Na místě této původní tvrze, neveliké a vodním příkopem hrazené, postavil pan Václav Záruba z Hustiřan novou, když stará dávno, patrně už za třicetileté války zanikla.

Nová tvrz postavena byla roku 1667, zanikla roku 1825, kdy byly zbořeny poslední její zbytky. Na místě zříceniny vystavěli špejchar patrně s použitím staviva a snad i části rozvalin. Rytíři Bořkové Dohalští z Dohalic vládli tu až do roku 1658. Byli spřízněni s rytířskými rodinami v okolí a stali se dočasně majiteli jiných okolních statků a tvrzí, například Mokrovous od počátku 16. století až do roku 1628. 

Kraj náš však nejvíce stal se známým od roku 1866, když zde v okolí Dohalic, Benátek, Čistěvsi, Chlumu, Sadové a Třesovic byly nejprudší boje mezi Rakušany a Prusy. Četné pomníky a hřbitůvky skrývající ostatky rakouských a pruských vojínů v smrti smířených budou té doby trvalými památkami.

Kostel je na Dohaličkách už od roku 1384, plebanie od roku 1350. Dnešní budova byla však teprve v letech 1894 – 96 postavena, a to na místě staré rotundy, která se zřítila roku 1888. Tento starší kostelík v podobě rotundy klenuté s lucernou dala postavit již roku 1742 hraběnka Alžběta Schafgotsehová.

Z původního gotického kostela zbyly pouze zvony, náhrobníky a tři klenutí, v nichž odpočívali bývalí šlechtičtí páni.
Památky tyto podrobně popsány jsou v Cechnerově „Soupise památek historických XIX“, str. 20 – 23. Škola na Dohaličkách jest od roku 1788.